S touto knihou se dá hrát různě: otáčet, třást, houpat, dokonce na ni foukat a hladit. Dítě se aktivně zapojí do příběhu a bude interagovat s hlavním hrdinou knihy na každé dvojstraně. Lišák prosí, aby na mléko fouklo a ochladilo...

— Dědeček připlul! — malá kachnička objímá svého dědečka. — Drahouškové moji! — raduje se vrána… a objímá své poklady. Mama koala objímá mládě před spaním.

S touto knihou se dá hrát různě: otáčet, třást, houpat, dokonce na ni foukat a hladit. Dítě se aktivně zapojí do příběhu a bude interagovat s hlavním hrdinou knihy na každé dvojstraně. Lišák prosí, aby na mléko fouklo a ochladilo...

Zívá žirafka a vedle ní zívá opička. A kočička také zívá, právě vypila teplé mléko. Jaké spící oči má malý hroch. A dráček se také moc chce spát. Všichni sladce zívají, zavírají očička a usínají. A ty spi, maličká.

— Hurááá! Jdu s mámou na lov! — raduje se šikovné koťátko. A zvědavé koťátko smutní: chtělo ochutnat měsíc z kaluže, ale maminka to zakázala. — Mňau! Chytil jsem si vlastní ocas! — chlubí se hrdý chlupatý kocourek.

— Chrum-chrum! — kouše myška zrníčko. — Plác-plác! Mňam-mňam! — pochutnává si prasátko na řepě. — Om-nom-nom,— hltá med medvídek. A tady veverka našla houbu. M-m-m… jaká to dobrota! Všem přejeme dobrou chuť! I tobě, maličká, také!

Kuk! Kde je náš zajíček? Tady je! A zase zmizel. A kde je naše sovička? Tady je, tady je! Zdá se, že tady byla žabka... Kde je? Ojej, a kde je náš maličký, kde jsi? Ach, tady jsi! Teď si...

Kontaktní kniha „Numo pomáhat!“ je neobvyklá interaktivní kniha z kartonu. „Proč?“ – zeptáte se, protože nemá pohyblivé prvky a je vyrobena bez použití dalších taktilních materiálů. Odpovídáme! Kontaktní knížku byste neměli jen číst, ale měli byste si s ní hrát!...

Kontaktní kniha „Numo hrát!“ je neobvyklá interaktivní kniha z kartonu. „Proč?“ – zeptáte se, protože nemá pohyblivé prvky a je vyrobena bez použití dalších taktilních materiálů. Odpovídáme! Kontaktní knížku byste neměli jen číst, ale měli byste si s ní hrát! Dítě...

Čas, aby se všichni vrátili domů. — Bůůůh! — zvolal brnění a odvalil se domů. O orangutanovi se sotva zvedl klobouk a slušně řekl: — Hezký večer, vážení. — Na brzkou shledanou! — radostně mávalo velkým uchem slůně