Expanze. Kniha 7. Vzestup Persepolisu
Pospěšte si, zbývá pouze 2 ks.
„Ten pocit cíle – to je přesně to, co Mars ztratil, když se otevřely brány. Není to žádná invaze. Je to návrat pravého marťanského ducha. Konečně zaujal své spravedlivé místo a jsem šťastný – sakra, jsem nadšený – že jsem se dožil toho, abych to mohl vidět.“
Už uplynulo třicet let od pádu hegemonie vnitřních planet, Země a Marsu. Dost času na to, aby lidstvo, rozptýlené po tisících světech ve své expanzi za hranice Sluneční soustavy, změnilo vše k nepoznání. Balancujíce na hraně zázraku a katastrofy, kolonie pilně obchodují, dělají nejpodivuhodnější objevy, experimentují s formami společenského uspořádání… a v centru pavučiny tohoto podivného nového světa stojí všemocný Dopravní svaz, řízený pásovci, dětmi vakua, kteří neznají jinou vlast než nekonečný hvězdný prostor.
Ale minulost neumírá. Klíčí – pevnými výhonky ze semen zasetých do živné půdy protomolekulou. Starý Mars snil o terraformování, předával štafetu přes století a generace, až se změnil k nepoznání a z rozlomené brány vyrazil kolos spojený vojenským strojem – ozbrojený doktrínou netolerantní k jakýmkoli slabostem a vírou v jasnou budoucnost sjednoceného lidstva.
A dál… Někdo prodá duši za iluzi bezpečí – a ztratí tělo. Někdo se topí v bažině lhostejnosti. Někdo mizí v masokostře státnotvornosti, kde „já“ je zločin a nevhodný nádech podezření. Někdo se stane pomocníkem kata, aby se nestal obětí. A někdo splétá odpor z nití zoufalství, sdílí vlastní žár, aby připomněl, že vždy existuje volba; aby zabrzdil přetavení svobodných lidí v ozubená kola systému… Ale stačí jedna jiskra, aby vzplahal celý škrtidlo? A co z toho plamene vznikne: svoboda – nebo dokonalejší, nepostřehnutelné okovy?
„Mým přátelům, rodině a všem lodím na moři. Mluví Alex Kamal z ‘Rocinante’. Začneme naše závody. Start za deset… devět…“
I ostatní to mají rádi!
